Kdysi dávno náš trestně stíhaný premiér ve střetu zájmů tvrdil, že postaví vládu odborníků. Radovan Vávra, investor a bývalý bankéř pro vládu Andreje Babiše razí na twittru termín vláda kopýtek. Nejsem tak laskavý jako on a upravil jsem si tento termín na vláda kopyt. Zdá se mi ale, že ještě stále není dost výstižný, vláda jelit se mi jeví mnohem přesnější.
Nechme stranou železniční nehody, které jsou toto léto častější než odjezd vlaku podle jízdního řádu. Ignorujme i zázračné uzdravení téměř dvou tisíc občanů ministrem zdravotnictví. Přece nemůžeme chtít po zpívajícím právníkovi aby uměl počítat, když to nezvládá ministryně likvidace místního rozvoje ani ministryně rekordního schodku.
Co je ale skutečně závažné, je rozjezd druhé vlny čínského viru. Od prosince, od prvních přiznaných případů v čínském Wu-chanu se mohla vláda přichystat na dopad epidemie. Jak probíhalo chystání? Vojtěch poslancům tvrdil, že máme milion roušek na skladě, Babiš postupně sliboval respirátory koupit, distribuovat, koupit, rozvážet. Ve výsledku jsme si roušky musili ušít sami. Nebyly roušky, respirátory, obleky pro nemocné, pro zdravotníky, policii, hasiče. Nebyl koncept, nastal chaos, příkaz střídal zákaz. Jediné, na co se vláda zmohla, byla řízená likvidace naší ekonomiky, zejména živnostníků a malých podniků.
A nyní se nám čínský virus vrací. Přes nezměrné škody, které na naší ekonomice a společnosti svou neschopností spáchala naše vláda jsme jej nezastavili v jeho expanzi, ale jen pozdrželi. Kdo chce rozporovat mé tvrzení, ať si přečte předchozí odstavec ještě jednou. Situace je díky naší vládě shodná jako před čtvrt rokem. Lidové rčení říká, že jen blbec opakuje stejnou chybu dvakrát. Co jsou tedy členové naší vlády? Označením vláda jelit jim vlastně ještě lichotím, jelito je dobré, na rozdíl od členů naší vlády.
Takže nám nezbyde, než naši vládu jelit ignorovat, a snažit se žít jak se dá. Musíme zabezpečit sebe i své blízké bez ohledu na klacky házené nám pod nohy vládou jelit. Žijme, pracujme, bavme se.
Prosím vás všechny, přestaňme se třást strachy před čínským virem. Není pravda, že jsme jej porazili nošením roušek. On s námi i pod rouškami byl, je, a zřejmě s námi i navždy zůstane. Buď se k němu začneme chovat jako k ostatním respiračním virům, anebo můžeme zničit naši ekonomiku, civilizaci, v krajním případě spáchat hromadnou sebevraždu. To snad ale nikdo nechce.
Komu se zdá, že jsem po bitvě generál, může nahlédnout sem. Já na rozdíl od pána, trávícího svou pracovní dobu v pyžamu své názory příliš neměním.
