Reklama
 
Blog | Igor Adamovič

Jiskřička optimismu a dezertér

Přestože je touto roční dobou celý den pošmourno a brzy tma, v duši se mi jaksi rozjasnilo. Snad ještě není všechno ztraceno, možná se dočkáme návratu k normální společnosti. Ano, přiznám se, i já, otravný realistický brouk finančník se sklony k pesimismu jsem v sobě objevil mladický idealismus. A stačilo tak málo, jen dvě malé radosti – v pátek doručená závěrečná zpráva auditorů Evropské komise a středeční zrušení rozhodnutí o ukončení trestního stíhání. Pan Zeman, nejvyšší státní zástupce mluvil veřejně na tiskovce, své důvody shrnul a přesvědčivě prezentoval. Zpráva EK měla být podle svědků Burešových původně předběžná a tajná, následně definitivní a tajná, ale jak pravil klasik – u nás se stejně všechno vykecá. Přeložit a zveřejnit zprávu EK netrvalo ani týden – a to byl mezitím prosím víkend. Takže už máme zprávu definitivní a veřejnou.

Abych byl upřímný, nemám i mám radost. Nemám, protože to je neuvěřitelná mezinárodní ostuda, o které od včerejška informovaly například v Německu Spiegel.de, Süddeutsche Zeitung, Berliner Tageszeitung, Zeit, Stern, ve Francii RFI, ve Švýcarsku SRF 1, za Atlantikem Washington Post atd. atd. atd. ANO, díky panu Babišovi jsme se opět ocitli na Balkáně, nebo snad mám říct v centru dění? Zajisté ale nikoli v tom pozitivním smyslu slova.

A radost mám, protože krok pana Zemana a zprávu EK beru jako signál pro celou naši společnost, že právo a spravedlnost ještě nejsou definitivně zašlapány. Jako signál toho, že ani sebevýše postavený podvodník není krytý před trestním stíháním. Jako poučení pro celou společnost, že po zločinu přichází rozsudek a snad i trest. Že není správné brát si vzor z kmotra, který si z Palerma neodnesl šrámy, ale právě naopak ten nejvyšší zisk ze všech zúčastněných kmotrů. A také že není správné brát si vzor z velkého žraloka, který bohatne z daní vybraných od všech, včetně těch nejchudších, a který tuční zejména na úkor těch nejbědnějších.

V rámci tohoto přechodného návalu optimismu jsem zahlédl tvít Johany Hovorkové, která reagovala na posílení domácího oddělení Seznam Zpráv Ondřejem Koutníkem. I já sleduju @SeznamZpravy, na Seznamu i na twittru. Další kvalitní novinář zde je vlastně dobrá zpráva. Bohužel, pana Koutníka si stejně jako @JohanaHovorkova pamatuju z Lidových novin. Obzvláště vydatný byl jeho článek Zpráva Olaf kolem Babiše jen našlapuje, ale propagandistických lží stvořil pro svého chlebodárce mnoho, jednu horší než druhou.

Nevím jak kdo, ale já mám problém se zastavením myšlenek. Jakmile je pustím z otěží, jedou bez ustání a nabízejí mi asociace jednu za druhou. Jako třeba teď – je správné přijmout do kvalitního média člověka, který se tak ochotně za mrzký groš pustil do boje za Babiše s cílem maskovat jeho přečiny nebo ne? Je správné nechat jej odčinit alespoň částečně co napáchal ve službě zlu, nebo ne? Nevím.

Ať to přemílám zprava či zleva, nemám jasnou odpověď. Jednotlivec Ondřej Koutník je vlastně jen symbol – po pádu Babišova Agrofejku z piedestalu úspěchu vytvořeném nejen @ondkout, ale mnoha jinými se podobné útěky budou opakovat, bude přibývat těch, kteří zběhnou od ANO praporu. Co s nimi? Přijmout je zpátky mezi slušné lidi? Odplivovat si na ulici před nimi jako před nacistickými konfidenty po válce? Oplotit Průhonice a krmit je řepkou sypanou přes plot? A co hlavně, jednou bude prchat i Máragdestě @prchal. Co s ním, co s hlavním důvodem úspěchu Babišova hnutí, co s ideovým géniem PR oddělení ANO? Bezbolestné utracení neprojde, tak co s ním?

Pokud jde o Ondřeje Koutníka, uvítal bych, kdyby sesmolil jakousi generální zpověď, kdyby se nějakým způsobem veřejně oprostil od dosavadního působení. Pro začátek by mohl upravit profil na twittru, kde se stále hrdě hlásí k působení v Lidovkách. Jestliže se kdokoliv odváží mu dát příležitost, je to… snad… dobře. Já osobně sleduji na twittru i nadále @SeznamZpravy a začal jsem sledovat i @ondkout, ale jedno je mi naprosto jasné – nikdy už mu nebudu věřit. Jakoukoliv jeho práci budu vždy poměřovat na hodinářských vážkách – jak to myslel, v čí prospěch to píše. Za každým jeho písmenem budu hledat druhý smysl nebo náznak zrady objektivní novinařiny. Ačkoliv vím, že to není dobře, tak stejná nejistota bude ode dneška u všeho, co veřejnosti přinesou @SeznamZpravy. Ano, chápu že to není spravedlivé, ale přijetím Babišova kolaboranta se vynořil stín, halící celou redakci. Jsou-li ochotní spolupracovat s někým, kdo místo novinařiny byl ochoten programově lhát, co to znamená? Novinářská čest pro ně neznamená tak moc, nebo hledají cestu k Babišovi? Budou ochotní dehonestovat odpůrce Babišova nástupce? Nevím, neznám odpovědi na tyto otázky, které se vynořují jedna přes druhou. Jsou to, jak doufám, jen zbytečná podezření, ale stejná nejistota se, pokud jde o mne, bude týkat i všech následujících dezertérů od Babiše, snad s vyjímkou Jaroslava Plesla a Istvána Léka.

Těm dvěma, stejně jako Markovi Prchalovi se budu vyhýbat důsledně a doufat, že se s nimi nikdy a nikde pracovně nesejdu. Těm nebudu věřit ani slovo – beru je jako prověřené lháře a zrádce naší společnosti, protože jednoznačně lžou, chrání svého zaměstnavatele a snaží se všemi silami o likvidaci všech, kteří se mu postaví. Nejsou to novináři, jsou to straničtí aktivisté, a takoví nemají ve skutečné novinařině podle mého místo. Jejich zaprodání se Babišovi bylo až příliš ochotné, až příliš poškodilo naši společnost a hlavně – bez nich by nenapáchal Babiš ani zlomek škod, které zatím způsobil. A působit nadále bude, o tom nepochybuji. Jak už jsem uvedl, nejsem optimista, ale realista se sklonem k pesimismu.

Očekávám další útoky na všechny, kdo budou bránit naši občanskou společnost. Očekávám mnohem vyšší tvrdost a agresivitu pisálků v Babišově žoldu. Oni, stejně jako jejich pánko, si jsou jistí, že jejich čas se krátí. A tak si své místo chtějí ještě na chvíli udržet, ještě si svůj vliv prodloužit, upoutat pozornost někoho dalšího, kdo by je přijal do svých služeb. A také, podle lidové moudrosti, kobyla, která chcípá, nejvíc kope. Jojo, ještě bude veselo v té naší vesničce krásné, střediskové…

Pošmourný den už dávno přešel v černou, mlhavou, podzimní noc. Ale kdesi ve mně přesto zůstává trochu jasu s jiskřičkou optimismu. Společnost se budí. Chvilkaři, kteří se prohlásili za hlídací psy naší společnosti, svolávají další akce v Praze, ale i po celé naší zemi. A máme tady novináře – máme tady skutečné, nezávislé novináře. Nikoliv Babišem vykastrované redakce Lidovek a Mladé fronty, kterým Léko s Pleslem vytrhali zuby a které odvazuje z řetězu Babiš, aby je poštval na své odpůrce. Doufám, že to tak zůstane, že skuteční, odvážní novináři budou dál dělat svou práci, a že přijetí jednoho přeběhlíka na tom nic nezmění.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama