Tento čtvrtek byl opravdu zajímavý od samého rána. Začalo to dokumentem Evropské komise. Univerzita v Sydney zjistila, že krávy spolu mluví. A nesmíme zapomenout na interpelace.
Cože nám psal Brusel? Zatvrzele trvá na tom, že náš trestně stíhaný premiér ve střetu zájmů ovládá svůj koncern Agrofert stejně jako svá média. To odporuje platné evropské, ale i české legislativě. Padl proto požadavek auditu dalších, dosud neprověřených projektů. Bylo poukázáno na vědomé krytí dotyčného střetu zájmů ze strany českého státu na rozličných úrovních. Zneužívání prostředků EU je v České republice podle zjištění CONT běžné a systémové. Co z toho pro nás plyne? Dotace po 1. září 2017 udělené podnikům Andreje Babiše byly proplacené protiprávně a Česká republika je bude muset vrátit.
Není to nijak zvlášť exponované téma, ale uvědomme si jak to zatíží náš státní rozpočet. Jinak řečeno, budou nám výrazně zvednuty daně a mandatorní výdaje budou dlouhodobě zastropovány. Pochopitelně včetně důchodů. Máme ale ještě jednu možnost, vymáhat tyto desítky až stovky milionů EUR po Agrofertu.
Vzhledem k obsazení rozhodujících postů v státní správě zaměstnanci Andreje Babiše tvrdím, že toto vymáhání bude pouze kosmetické. Nějaký úředník promešká lhůtu pro podání – nebo tak něco. Připravme se na to, s jistotou to očekávejme. A kdyby se nám tomu nepovedlo zamezit (jakože nepovede), nezbývá než uplatnit trestní odpovědnost vůči nešťastníkovi, který takto poslouží svému šéfovi. Ale stejnou trestní odpovědnost musíme vyvodit i vůči těm, kteří už třetím rokem zvyšují majetek Andreje Babiše zasíláním dotací na jeho konta a kryjí tyto přečiny ze svých ministerských a náměstkovských seslí.
Jako ničí naše veřejné finance a morální ovzduší, stejně tak ničí Andrej Babiš i životní prostředí. Ne osobně, má na to lidi. Mluvím pochopitelně o likvidaci života v Bečvě. Okolo této nešťastné řeky něco smrdí, a není to jen kyanid. Dříve než se zjistilo, co vyhubilo kilometry toku, vydala DEZA prohlášení, že jí nic neuniklo a kyanid nevyrábí. Nad výpustí DEZY i po úniku kyanidu vesele skotačily rybky, ale policie už celé týdny prošetřuje ústí kanálu výše proti proudu. S objemem kyanidu, který unikl a vyhubil Bečvu s výjimkou DEZY široko daleko žádná firma nepracuje. Vyšetřujícím orgánům je to jedno, firma ve vlastnictví Andreje Babiše to podle nich určitě nebyla.
Jak reagoval náš pan premiér, dnes čirou náhodou přítomný na interpelacích, na otázky poslanců? Týkaly se zejména neprávem proplacených dotací jeho firmám, jeho střetu zájmů a katastrofálního úniku kyanidů do Bečvy. Jak by asi reagoval, standardně jako vždy. Zapnul svůj náhodný generátor nesmyslů, obvinění, urážek a lží ve svém oblíbeném praslovanském dialektu.
Nesmíme zapomenout na mluvící krávy. Ale no tak, snad si nemyslíte, že bych se snížil k tak lacinému vtípku? Pochopitelně nemluvím o ANOdružkách, pilně žvatlajících v parlamentních lavicích. Mluvím o australských krávách, které podle studie zveřejněné Alexandrou Green komunikují se svými telaty i mezi sebou navzájem podobně jako lidé, dokonce o svých pocitech. Na twitru se na toto téma rozhořela zajímavá debata. A nemyslete si, že to všechno nemá, slovy Andreje Babiše: Žádeň súvis!
Nezodpovědné a neetické chování člověka vůči hospodářským zvířatům, které chováme pro svou obživu, od kterých si bereme vejce, mléko, maso, kůže, vlnu, jsou stejným projevem mravního hovadismu jako vyhubení života v řece. Aby nedošlo k omylu, já netvrdím, že kyanidy někdo vypustil záměrně. Nelze to vyloučit, ale spíše sázím na shodu okolností, nepozornost, provozní slepotu kterou se posléze všichni snažili zakrýt.
V okamžiku, kdy v živých tvorech vidíme pouhé výrobní nástroje snášející nám vejce potlačujeme veškeré jejich životní funkce, vzájemné interakce a jejich život. A zároveň potlačujeme své lidství, humanismus, svou duši i srdce. Proč? Ve jménu zisků několika jednotlivců?
Stejně jako jsem pro zastavení dotací agrokoncernům, jsem i pro omezení velkokapacitních chovů hospodářských zvířat. Pracovníkům v těchto provozech je úplně jedno, že zamoří pesticidy a herbicidy spodní vody, otráví hmyz a vy výsledku i své odběratele, tedy nás, občany. Je jim jedno, jak trpí jejich svěřenci v klecích, stájích a na pastvinách. Jsou to pro ně jen inventární čísla. Stejně, jako pro majitele, sedící kdesi mimo a snažící se minimalizovat náklady a maximalizovat zisk. Z tohoto hlediska utrpení živého tvora nic neznamená a ztráta několika kusů z tisícehlavého stáda je zanedbatelná.
Pro farmáře, který bude hospodařit na několika desítkách hektarů to ale budou pole, která bude chtít předat svým potomkům neotrávená a plodící. Pro farmáře s několika desítkami kusů dobytka bude zdraví a dlouhodobá, vyrovnaná produktivita jeho svěřenců důležité stejně jako jejich pohoda. Nebudou to pro něj jen výrobní prostředky, ale jednotlivci, které odchoval, se kterými žije, které zná a kteří mu věří. A hlavně, ztráta jedné dojnice z padesáti jej postihne mnohem víc, než velkochovatele ztráta deseti dojnic z tisíce.
Pro tyto farmáře nebudu litovat dotací. Ale Andrej Babiš by s ohledem na velikost jeho koncernu dotace už neměl dostávat, ani kdyby na ně měl právo.
A pro oponenty, argumentující vyšší cenou za produkty malých hospodářství mám téma na zamyšlení. Opravdu věříte tomu, že stovky kilometrů dopravy krmiv, poté vajec, mléka a stovek kusů na jatka, a po zpracování další přeprava do megamarketů je lacinější a ekologičtější než kus hovězího, jogurtu nebo vajec dovezených z vedlejší vsi? Věříte-li tomu i nadále, zkuste si k té láci připočíst zemědělské dotace, na které u nás dosáhnou jen ti velcí. Po narovnání pokřiveného dotačního prostředí se ceny agrokoncernů a místních farmářů výrazně sblíží.
A navíc budeme mít živý, ekologický venkov s nově vznikajícími pracovními místy. Žádný farmář si totiž nebude moci dovolit zaměstnávat agenturní pracovníky jako firmy Andreje Babiše a jeho kolegů, kteří nám dlouhodobě otravují půdu, řeky i duše.
