Ještě jsme si nestačili oddechnout od kandidatury paní Ur Válkové a už našemu současnému obyvateli hradu vykukuje další kandidát z kapsy pyžama. Je jím JUDr. Stanislav Křeček – právník, český politik (Československá strana socialistická, později ČSSD), dlouhá léta předseda Sdružení nájemníků ČR. V letech 2013 až 2019 byl zástupcem ombudsmana, nejprve Pavla Varvařovského a po jeho odstoupení Anny Šabatové.
Začal bych nejprve jeho morální integritou, která je u veřejného ochránce práv podle mého názoru důležitá. Pan Křeček je natolik morální, že řadu let používal neprávem titul JUDr. a silně se jej dotklo – že to roku 1996 někdo vyšťoural. Rigorózní zkoušku složil až roku 2005. Morálně je tedy na výši, se kterou dobře zapadne mezi kancléře bez prověrky (kterýžto by vlastně neměl být informován o dění kanceláře, kterou řídí), mluvčího nevykonávajícího svou práci a premiéra netušícího o výjezdní doložce. Jak ale náš svěží mladík Křeček, stár pouhých 81 let, zajisté tedy s tahem na branku vykonával funkci zástupce ombudsmana? Jak to jen kulantně říct. Snad by byl nežalovatelný výraz svérázně?
Nejprve bych zmínil jeho zálibu v sociálních sítích, on rád a často komentoval a sdílel. Problémeček je, že často sdílí hoaxy a dezinformace, zvláště ty zaměřené proti menšinám. Někde jsem slyšel, že ombudsman by měl z titulu své funkce menšiny spíše hájit. Nevíte o tom něco, pane Křečku?
Krásný příklad třeba je, jak se nechal tento postarší po funkcích lačnící hlodavec, tedy pardon, hladovec, nachytat s přejmenováním vánočních trhů vánoční trhy byly v Amsterodamu, Bruselu, Mnichově a kdovíkde ještě přejmenovány na zimní radovánky, zimní přehlídky, zimní festivaly čímž mířil na muslimy stejně jako v šátkové kauze. Do Romů se zase strefoval třeba kvůli odmítnuté prohlídce bytu pracovníky realitní kanceláře. Než se do mne pustíte – ano, i já bydlím v pohraničí, i já mám některé nepříjemné zkušenosti s různými spoluobčany. Ale je rozdíl mezi vyjadřováním v soukromí, na které má nárok i Křeček, a mezi vyjadřováním člověka, vykonávajícího veřejnou funkci. Pro méně chápavé ještě jinak – já, jako člověk, mohu komentovat na twittru na úrovni, kterou já chápu jako vtipnou, jiný jako pokleslou. Jakmile bych se ale stal prezidentovým mluvčím, předsedou pol. strany, ombudsmanem či premiérem (nedej Bože) musel bych tón svých komentářů změnit, nebo si je úplně odpustit. To ale zcela evidentně Křečka nezajímá, jinak by nemohl v komentáři pro Právo uvést na nedávné mistrovství světa v atletice jsme měli poslat spíše několik cikánů, neboť ti by nějaké drahé kovy určitě získali, ale pojďme raději dál – příkladů by bylo příliš mnoho.
Chci se dotknout spíše způsobu, kterým vykonával svoji funkci zástupce Šabatové – on na rozdíl od ní neměl diskriminaci ve své gesci, bylo mu svěřeno stavební a pozemkové právo a ochrana životního prostředí. Podle zaměstnanců úřadu, oslovených Deníkem N jejich práci v této oblasti nijak nebrzdil, ani se o ni nezajímal. Do práce chodil v pondělí a odjížděl ve středu. Spisy ze své agendy nečetl a podepisoval automaticky, co dostal na stůl. Nezahajoval vlastní šetření, nikam nejezdil, o nic se nezajímal. Psal především o kauzách Šabatové, a to aniž by se kdy seznámil se zněním daných spisů nebo snad s ní o tom osobně debatoval jak uvedla jedna z úřednic. Na druhou stranu se ale Křeček také aktivně vyjadřoval k politice, např. v kauze Čapího hnízda vyjadřoval podporu premiérovi při zastavení i obnovení trestního stíhání výzvami k poslancům, aby Babiše nevydali k trestnímu stíhání.
Víte, čím se mi ale zapsal do paměti tento Křeček nejvíce? Svým odvážným bojem za regulované nájemné. Zde udělal čest svému jménu snad více než proslulý křeček záhumenkový. Boj za ty chudé utiskované nájemníky nemající na řádný nájem vedl proti všem. Zajisté to nijak nesouviselo s tím, že sám jeden z těchto bytů celou dobu nemravně používal. Nemravně, na tom trvám, protože byl tou dobou poslancem s nemalými příjmy a svůj střet zájmů stále zastíral vágními floskulemi o sociální nespravedlnosti deregulace nájmů. ANO, hned se nám objasňuje jeho pochopení pro premiéra ve střetu zájmů. Nájemné jeho a jemu podobných uživatelů blaha regulovaných nájmů bylo dotováno z daní všech ostatních obyvatelů naší země. Po rozhodnutí evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku musel český stát dokonce doplatit majitelům domů rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným zpětně. Hurá, to jsem rád, že jsem Křečkovi mohl svými daněmi dotovat jeho bydlení celou řadu let a následně ještě zaplatit odškodnění majiteli bytu, který Křeček využíval. To je opravdu kvalifikace pro někoho, kdo má dozírat na dodržování mých práv, to teda jo…
Živím se ekonomikou, čísla jsou mi blízká, a proto mi v této věci utkvělo v paměti zjištění Českého statistického úřadu z roku 2012 o průzkumu příjmů a životních podmínek domácností. Zde je naprosto dokonale doloženo, že nízkopříjmových domácností, kde by se regulace nájemného mohla nazývat pomocí sociálně potřebným bylo pouze 4,5 % z celkového počtu domácností v této kategorii. Toto procentuální zastoupení podle jednotlivých příjmových kategorií kolísá od 3,8 % do 6,2 %, a to bez jakékoliv korelace na výši příjmů. Takže tvrzení páně Křečka byla pouhou fabulací, která měla zastřít jeho soukromý zájem na udržení regulovaných nájemných. Ne, překvapení to není.
Co z předešlého pro nás vyplývá? Křeček jako ombudsman bude zajisté pilně bdít nad dodržováním lidských práv. Namátkou to bude jeho právo nechodit do práce, jeho právo na sociálních sítích lhát a urážet po libosti. Nesmíme zapomenout ani na práva jiných, například na práva pijavic přisátých na státní rozpočet, na práva dotačních podvodníků, na práva na dobré jméno špatných politiků ve střetu zájmů a vlastizrádných prezidentů. Možná se dočkáme z kanceláře ombudsmana i návrhu zákona na zastavení trestního stíhání spřátelených zvolených politiků nebo zákazu některých médií, která nepříjemně pátrají příliš blízko křeččích nor.
A práva obyčejných občanů? Jak to jen říct… Na ty dojde zřejmě v ty dny, kdy pan ombudsman nebude v práci. Ale to možná jeho podřízení po avizovaném zeštíhlení ombudsmanského úřadu budou mít plné ruce práce s hledáním narážek na křeččí družinu, syslící si pilně podíl z našich daní. Budeme možná ještě rádi, že si nás nevšimne ombudsman ani nikdo jiný.
Bojím se ale další možnosti, která se mi stále vnucuje. Jelikož nám milostivě vládnoucí Mstivoš, toho jména první, zvaný Záludný, s oblibou vypouští oblaka kouře, za kterými skrývá své pravé úmysly, co když je takovou bublinou na upoutání pozornosti i kauza Křečka ombudsmana. Co když tuto myšlenku svou hůlkou pod oblaky kouře jen tak naťukal do hlavy Kubery, abychom se měli čím zaobírat?
V tom případě se musím přiznat k myšlence, že možná ještě rád budu vzpomínat na Křečka. Protože bojím se, bojím, kdo bude skutečně navržen…
