Reklama
 
Blog | Igor Adamovič

Nástup nevzdělaných a málemvzdělaných

Opakovaně mne překvapují dva fakty, zřejmě úzce související. Prvním z nich je samozřejmost, s jakou své nulové znalosti bezostyšně zveřejňují někteří jedinci. A druhým je výsledek voleb. Takový Babiš, Zeman, Okamura řeknou nesmysl, slíbí nemožné a mají hlasy. Uvažuju, že po jejich vzoru založím vlastní hnutí slibující zrušení senátu, revoluční úpravu daňového systému a trojnásobek minimální mzdy na všechny sociální dávky nezaměstnaným, na důchody a do stejné výše nenárokový doplatek všem s nízkým platem. Po volbách (s takovým programem to vidím minimálně na zisk 70%) zruším senát, pak parlamentem prosadím nejprve svou nesesaditelnost. Dále zavedu volební právo jen pro členy svého hnutí. A nakonec prozradím, že minimální mzda bude 3,33 Kč měsíčně a jediná daň bude DPH se sazbou 25%. Ještě musím promyslet, jak na svou stranu získám armádu, policii a hasiče, ale to je jen technická drobnost, přiměřená mzda je určitě přivede k rozumu. Prvních sto zájemců má místo na kandidátkách, zbytek míst v parlamentu je pochopitelně pro mé příbuzné. Zájemci se mohou hlásit zde, v komentářích.

A teď vážně, jak je možné že rodná země Jana Ámose Komenského má takové množství lidí bez elementárních základů vzdělání? Nemluvím o prosté znalosti písmenek, ale při funkční gramotnosti a základech sčítání a odčítání malých čísel by nikdo nemohl zvolit absolutní lháře.

Problém asi začíná už na základních školách. Nedávno ho v jednom rozhovoru vystihl Josef Alois Náhlovský, bývalý pedagog, živící se vydáváním se za blbce, což dokáže jen velice chytrý člověk. Shrnul základní školství do několika bodů, s kterými nelze než souhlasit: velmi důležitý je pro rozvoj dítěte první stupeň, kdy se formuje vztah ke vzdělání; naše školství trpí přemírou změn a koncepcí; inkluze je dobrá, ale neproveditelná v našich přeplněných třídách; problém ve třídách představují rozcapené děti a hlavně jejich rodiče; školy máme státní, soukromé, tradiční, alternativní s rozdílnými přístupy a nekompatibilními učebními plány; rušení učňovského školství; rušení speciálních škol; inflace vysokoškolských titulů atp.

A já bych k tomu přidal navrhované rušení víceletých gymnázií. Mám s tím i svou osobní zkušenost, už za mých gymnaziálních studií tehdejší ministr školství Milan Vondruška prý při návštěvě svého rodiště upadl z pověstného bošileckého mostku. Nárazem se mu rozsvítilo, i jal se rušit gymnázia, tuto líheň humanitního vzdělání a třídních nepřátel. Rozhodl se rozehnat stávající studenty gymnázií na ekonomky, strojírny atp. Naštěstí to nedotáhl, jen vyhlásil program ZVOP (základy výroby a odborné přípravy), ale gymnázia nakonec nezrušil. To současný ministr školství Robert Plaga to chce natvrdo prosadit, jako člen vlády odborníků přišel na to, že chytré děti pak chybí na druhých stupních.

Tak určitě, pravil by klasik. Chápu sice Plagou zmiňovaný fakt, že na víceletá gymnázia se hlásí děti na základě sociálního postavení rodičů. Ale chápu i rodiče, kteří se snaží svá dítka dostat na gympl. Při úrovni mnoha základek, přílišném množství žáků ve třídách a navíc necitlivě prováděné inkluzi to znamená že učitel se věnuje v první řadě krocení dravé zvěře, aby nepřišel o zbytek zdravého rozumu a dožil se důchodu. V druhé řadě se snaží natlačit alespoň něco učiva do všech, takže logicky na nadané děti mu času mnoho nezbývá. Těm se pak doma věnují rodiče, anebo tyto děti svoje nadání věnují podrývání učitelova postavení ve třídě, či ještě hůř, šikaně spolužáků. Logicky se z nich místo příslušníků inteligence stávají chytří hajzlíci, což pro společnost je skutečně výhra. Pro rodiče nadaných dětí pak není jiná volba, než své ratolesti dostat ze základky. Cestou ke změně stavu není zrušit víceletá gymnázia, ale naopak zvednout úroveň druhých stupňů základních škol. Na to ale nepomůže žádné zázračné řešení, ani další změna koncepce. Na to je jediný lék – stanovení základních povinných školních vzdělávacích plánů, které se budou dodržovat na všech školách dlouhodobě. Souběžně musí dojít ke snížení počtu žáků ve třídách na maximálně dvacet žáků.

A gymnázia nerušit, naopak. Ponechat je. Všimněte si totiž, jak se každý totalitní režim, každý diktátor, každý populista snaží potlačit míru humanitního vzdělání. Pochopitelně potřebuje technickou inteligenci. Potřebuje to, čemu já osobně říkám málemvzdělanci – tedy úzce specializované odborníky. Specialista na levé oko se nevyzná nejen v pravém koleni, ale hlavně má nulové humanitní vzdělání a zanedbatelný všeobecný přehled. A to se hodí, protože mu můžeme cokoliv namluvit, a on nám to sezobne jako malinu.

Porovnejme si, jak to vypadalo za toho zaostalého středověku na univerzitách (z latinského universitas, což je i všeobecnost). Tradiční bylo dlouho dodržované rozdělení univerzity na čtyři fakulty, vyučujícími byli téměř bez výjimky kněží, často řeholníci. Po povinném absolvování fakulty artistické (později zvané filozofické) s titulem bakalář bylo možno pokračovat dál ve studiu na stejné fakultě a dosáhnout titulu licenciáta (tedy přednášejícího), nebo dokonce magistra. Magistři i bakaláři se ale mohli zapsat i na některou z dalších fakult – na právnickou, lékařskou anebo dokonce teologickou. Po úspěšném studiu získali titul doktor. Nepopírám dnešní nutnost fakult pedagogických, ekonomických, přírodovědných všech směrů, to v žádném případě.

Ale oč snadnější to mají geologové, kteří stanovují krystalickou mřížku, chemické složení, tvrdost, barvu. Oč snadnější to mají botanici – krytosemenné, dvouděložné, kvetoucí. Oč snadnější to mají matematici, fyzici, lékaři a ostatní odborníci. Já, celý život se živící ekonomikou, tvrdím, že se jedná ve všech oborech jen o chudé, jednostranné vzdělání, které nedává skutečnou odbornost  a neslouží jako podklad pro řízení lidské společnosti. Proč? Protože tito lidé se zabývají vždy pouze jednou určitou stránkou přírody, vesmíru, orgánů, vztahů. Jejich objevy ve skutečnosti nejsou objevy, ale pouhé důkazy dávno objeveného. Můžete se rozčilovat, ale kdo objevil strukturu hmoty organické i anorganické? Filozofové před zhruba dvěma tisíci let. Kdo objevil dědičnost? Teolog před zhruba stopadesáti lety. Marie Curie-Sklodovská i  Francis Crick s Jamesem Watsonem stejně jako mnozí jiní šli ve vyšlapaných stopách, ze stezek učinili cesty a dálnice, to jim neupírám. Proč ale mají náskok absolventi humanitních věd, proč zrovna příslušníci dnes zatracovaných vědních oborů jako je filozofie a teologie? Protože nebyli nikdy zatíženi úzkou specializací. Byli zvyklí používat nejen metr, mikroskop, dalekohled, váhu. Oni se naučili používat nejpřesnější nástroj, který člověk má, a to vlastní mozek.

A dovolím si ve svých úvahách pokračovat ještě dál. Každý absolvent humanitních věd, a v českém pojetí i věd společenských, se orientuje lépe ve společnosti, v lidských zvláštnostech lépe než lékař, fyzik či ekonom – a ještě jednou zdůrazním, že jsem ekonomem. Ale rád bych vytknul triádu oborů, které člověka predikují k znalostem a schopnostem potřebným k vedení země. Jsou to filozofie, teologie a zejména historie. Filozofie, obecně řečeno, zkoumá vztah člověka a lidstva k okolí. Teologie zkoumá vztah člověka k Bohu, tedy k transcendentnu – k něčemu, co přesahuje naši lidskou podstatu a zkušenost. Ale jen historie zkoumá vztah člověka k člověku. Popravdě řečeno není rozdílu, jestli se zotročujeme, znevolňujeme, utlačujeme se navzájem podle genderových stereotypů či rasových předsudků. Je rovnocené vzájemné se vraždění kyjem, mečem, dělem nebo řízenými střelami. Ano, je rozdíl ve způsobené škodě, ale na podstatě to nezmění nic.

A proto tvrdím, že humanitní obory musíme podporovat. Jejich absolventi nesednou tak snadno na lep Okamurům či Klausům, protože znají význam i cenu například konzervatismu. A tímto prosím filozofy, teology a historiky o zapojení se do politiky. Naše země, jak je zřetelně vidět, vás nezbytně potřebuje. Vaše obory žijí a prosperují tisíce let, tak to snad bez vás několik let vydrží. Ale naše země, ta má namále. Nevzdělaní a málemvzdělaní totiž nastupují ke kormidlu.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama